Metodika RIPRAN

Řízení rizik lze v celé řadě společností charakterizovat rčením „smetí dovnitř a smetí ven“. Příčinou je základní neznalost toho co je riziko a jak vzniká. Metoda RIPRAN vytvořená v roce 2000 jako první zachytila základ problému řízení rizik, a to formulací rizika prostřednictvím scénáře rizika vycházejícího z působení hrozby. Tím jednoznačně oddělila hrozbu od rizika a zabránila zaměňování těchto pojmů. Metoda našla své podporovatele a uživatele, kteří vnímají její výhody při řízení organizace a úspěšném dosahování jejich cílů. Metoda RIPRAN se také stala jednou z inspirací pro formulaci procesu řízení rizik v rezortu Ministerstva obrany ČR (MO), takže ji lze vnímat i jako metodu inspirativní. Metodu, kterou lze přizpůsobit do specifických podmínek organizace.
Při zavedení procesu řízení rizik do rezortu MO byly monitoringem vytvořených výstupů a realizace jednotlivých činností identifikovány zásadní problémy. Následná analýza problémů ukázala na jednoho společného jmenovatele, kterým je schopnost / neschopnost formulovat správně aktivum, hrozbu a následně provést správnou analýzu působení hrozby na aktivum. Klíčové se ukázalo aktivum a také potřeba realizace agregace rizik přes aktiva. Přestože metoda RIPRAN na první pohled nepracuje s aktivy, lze tato aktiva nalézt v kontextu rizikových faktorů. Některé méně zkušených manažerů zabývající se řízením rizik tak může uvést v omyl